Praktický pěstitelský rádce máku setého
Mákje plodina technologicky velmi náročná. Řada škůdců i chorob jej dokáže zcela zničit a všechno pokazit lze už samotným setím. Na mák se člověk škaredě podívá a on umře. Zaslouží si zvýšenou péči, hýčkání. Umí se za to dobře odvděčit. Má rád všechny živiny, hodně draslíku, hodně vápníku, dost hořčíku, přístupný fosfor, ocení i síru, nutností je téměř neutrální pH. Ale zvyšovat výnos pouze dusíkem je dost riskantní způsob, protože s dusíkem dochází i k rychlému rozvoji chorob. Semínko je titěrné, ukládá se na malou hloubku, jinak neprorazí vrstvu hlíny nad sebou, ale na druhou stranu jej hned ohrožuje zasychání. Mák je rostlina dlouho téměř neviditelná, neduživá, neumí si najít živiny, všechny plevele ji předbíhají v růstu. Její kulovitý kořen se musí probojovat hluboko, ale nemá na to dost sil. Proto zem musí být stále kyprá a s dostatkem všech živin. Po každém vpichu hmyzu mák krvácí černou barvou a místem hned vstupují choroby, nakladené larvy již není možné chemicky zlikvidovat a žír umí být i fatální, proto se likvidují dospělci hned, jak se objeví. Škůdci mák decimují po celou dobu vegetace, stejně jako choroby. Mimo to mák přecitlivěle reaguje na každé herbicidní ošetření. Navíc poškození ovlivňuje typ půdy, počasí, typ trysek atd… Proto věnujme máku opravdu kvalitní péči. Jednejme s ním v rukavičkách. Mák umí neskutečně potěšit, ale každou chybu krutě trestá.
Výběr pole a jeho podzimní příprava
Vybíráme pole, kde mák opravdu dlouho nebyl. Ideálně nikdy, nebo alespoň 5-6 let. Pěstovat mák po 2-3 letech lze 2x-3x a pak je již situace se škůdci i chorobami příliš náročná. Tzv. štěstí začátečníka není o štěstí… Pokud si můžeme vybírat, věnujeme máku ta nejlepší pole. Už v předplodinách bychom měli být důslední v herbicidní ochraně. V máku se plevele řeší obtížně, ale lze to zvládnout. Pole by mělo být na podzim hluboko nakypřené a zcela bez plevelů, volíme spíše střední a lehčí typy půd, avšak po pravidelném vápnění a s dostatkem organické hmoty umí být i těžké půdy strukturní a pro mák nakonec vhodné. Při minimalizaci je doporučováno pole kypřit na podzim, s odstupem několikrát, vždy na různou hloubku, aby se zlikvidovaly plevele a pole bylo kypré co nejhlouběji. Výhodou je na jaře dobře urovnaný povrch, který lze zpracovat už jen mělce, kvůli nežádoucímu prosušení. Pokud volíme orbu, budeme mít zaručen čistý povrch bez plevelů, ale je lepší mít pluh dobře seřízený a jezdit spíš rychleji, aby byl povrch co nejrovnější, nebo můžeme pole ještě na podzim urovnat. Urovnání kultivátorem, kompaktorem či smyky se neosvědčilo z důvodu zhutnění. Dobře však vycházela orba s hrudořezem nebo lze po orbě pozemek ještě urovnat podrývákem s rozrušením i podorničních vrstev. Pokud je zapraven hnůj, slepičí podestýlka či masokostní moučka, mák ocení pomalejší a pravidelný přísun dusíku, stejně jako organický fosfor. Samozřejmostí je kvalitní podmítka po předplodině. Vápnění mák doslova miluje. Kdo šetří na vápenatých hnojivech a chce pěstovat mák, určitě nešetří dobře. Zřejmě není plodina, která by přímé vápnění lépe zaplatila. Vápnění půdu prokypří elektromagnetickým působením Ca+, upraví pH a zpřístupní máku žádané živiny. Pokud chceme dodat hnůj i vápnit, bude lepší vápnit až v zimním nebo jarním období, nebo jedno z toho aplikovat již k předplodině, případně aplikace rozdělit před podmítkou a druhé před orbou. Zajímavým řešením je dolomitický vápenec s malým množstvím síranu vápenatého, pro doplnění síry, hořčíku, vápníku, úpravu pH a odsolení půd působením síranu vápenatého. Na podzim může být alternativně aplikován popel z biomasy pro levné doplnění K a masokostní moučka pro doplnění NP a Ca v organické formě. Před volbou P, K, Mg a Ca hnojiv je však samozřejmostí řídit se výsledky AZP a živiny, jejichž hodnoty v půdě jsou vysoké, můžeme vynechat. Při aplikaci síranu vápenatého na podzim může dojít k proplavení síry do podorničí, avšak později síra zase pomalu vzlíná a v pozdější fázi na ni kořeny také snáz dosáhnou. Všechny živiny, které máku dopřejeme, mák zaplatí. Se sklizní však odvezeme jen maličkou část těchto živin a větší část zůstává na poli pro následné plodiny. Je lepší vše naplánovat tak, aby se na jaře pole pojezdilo pokud možno co nejméně, zejména pokud nedisponujeme širokozáběrovými aplikátory.
Příprava na jaře, setí, rizika
Mák potřebuje živiny především v první fázi růstu, dusíku cca 60Kg na 1t výnosu, podobné množství K2O, fosforu méně. Především K má vliv na pevnost pletiv a tedy i poléhání, vyšší pH příznivě ovlivňuje zdravotní stav. Pokud jsme věnovali péči přípravě, všem prvkům i pH a nehodláme ošidit ani zdravotní stav, směle hnojíme na 2t výnosu, tedy až 120Kg N. Pokud jsme ještě neaplikovali P, K, Ca a Mg, aplikujeme je před setím spolu s 2/3 N a S. Druhou dávku N dodáme s ohledem na organické hnojení nejpozději ve fázi listové růžice. (Možná, že i aplikace úplně všech živin před setím by mohla být zajímavá.) Z hnojiv, které fungují v máku velmi dobře bych ještě zmínil kieserit (dobře rozpustný Mg a S) a síran draselný. Síran draselný obsahuje draslík bez toxického chloru a naopak obsahuje žádanou síru. Z některých pokusů vypadá, že toto hnojivo (kromě vyššího pH) dokáže účinně snížit obsah kadmia v semeni.
Jsou farmáři, kteří sejí 0,6 kg/ha, jiní až 3 Kg/ha. Záleží na typu půdy, zpracování i secí mašině. Ztráta rostlin v průběhu vegetace je však u máku značná. Menším farmářům lze doporučit setí jediným přejezdem secí kombinací, velmi dobře vychází i jeden přejezd kvalitním kompaktorem a secí kombinace, nebo sečka. Zpracování by mělo být mělké aby nedošlo k prosušení půdy a mák by měl být zaset okamžitě po přípravě, aby chytil vodu. Osivo ukládáme 1-2 cm hluboko. Zásadně neválíme, nezavlačujeme. Optimální je utvořit botkou žlábek, na jehož dně je osivo pod 1 cm hlíny. Tím zajistíme osivu maximum vláhy, aniž by hrozilo, že se osivo nedokáže prodrat k povrchu. Osivo zanechané zcela na povrchu zasychá a většinou jej dorazí herbicidní ošetření. Při klíčení je riziko vymrznutí, riziko zaplavení s utvořením krusty, kterou mák neprorazí, i riziko ztráty vláhy. Názory na termín se různí, nicméně v ročnících, kdy úřaduje především sucho, je mák v ceně. Proto raději sejeme jakmile to podmínky dovolí, kdy je při klíčení chlad a proto dostatek vláhy i menší tlak škůdců. Pokud to někdy podmínky dovolily, selo se i na zmrzlou půdu a na výsledek se dlouho vzpomínalo. Pro rozmělnění rizika můžeme set tak, aby zadní botky secí mašiny zahrnuly žlábek z předních botek. Pokud přijde sucho, vyklíčí osivo z předních botek, pokud přijde déšť, vyklíčí osivo ze zadních botek. Optimálně vyklíčí obojí. Mák je poměrně mrazuvzdorný, lze jej set i jako ozimý, nicméně pokud se objeví větší mráz, sčítá se stres z mrazu, z herbicidního ošetření i nedostatku dobře přístupných živin. Sejeme zásadně osivo mořené fungicidně i insekticidně. Bezprostředně po zasetí ošetříme herbicidem Callisto 480 SC. Tento herbicid má široké spektrum účinnosti a zároveň jej mák docela dobře snáší. Mnoho pěstitelů používá plnou dávku 0,25l/ha a pak mají mák velmi čistý, nicméně se snižující se dávkou zase klesá riziko fytotoxicity. Pokud přijdou mrazy, odolnost máku s plnou dávkou herbicidu bude nízká. Moje doporučení je aplikovat preemergentně pouze 1-1,5dcl callisto 480 SC bez tank mixu. Obecně platí, že na těžkých půdách a v teplejších oblastech si můžeme dovolit vyšší dávku, než na lehčích a chladnějších půdách. Tento přípravek nenahrazujeme Callistem 100. Po jeho aplikaci je fytotoxicita výrazně vyšší, v důsledku použití jiných smáčedel.
Co hlídat po zasetí, přesévání.
Mák je neskutečně adaptabilní rostlinou, co se týká hustoty porostu. Je-li porost vyrovnaný, dokáže i 10-15 rostlin na m2 nasadit tolik tobolek, že výsledkem mohou být sklizně nad 1t suchého, vyčištěného máku. Jedna rostlina dokáže vytvořit i 20, opravdu velkých a plných tobolek. Proto doporučuji velmi pečlivě zvažovat zaorávání. Často se vyplatí místo zaorávání věnovat péči tomu, co na poli zbylo, smířit se s případným nižším výnosem a více pracovat se stimulátory, případně i oželet mírné zaplevelení vyvážené nižší fytotoxicitou máku. Ve chvíli, kdy porost vypadá skutečně špatně, doporučuji vzít dřevěné okénko metr krát metr, hodit na různých místech po poli, kleknout si a počítat rostliny. Dopočítáme-li se mezi 10-20 rostlinami a doteď jsme vše dělali precizně, ještě nic není zcela ztraceno. Přesévané porosty většinou stejně bojují se suchem, fytotoxicitou zamíchaných, půdních herbicidů, s nedostatkem vody i s žíry při již teplém počasí a samotné setí představuje další náklady. Přesévané porosty bývají málokdy dobré. V suchém roce 2018 někteří přesévali i 4x a výsledek stejně za nic nestál, po přesvědčení jednoho farmáře, aby nelámal nad porostem hůl, vyšel výsledek na 700kg/ha za cenu 93 Kč/kg! Jindy dal takto zachráněný porost tunu, resp. 1,2t! Ale chápu, že pohled na 15 rostlin v průměru, ve fázi maličkých, prvních pravých lístečků, je zoufalý. Naopak husté porosty okolo 200 rostlin na m2 vytvoří po jedné menší makovici a výnos bude obdobný, jako když je rostlin na metru třicet. V hustějších porostech jsou zase škůdci schovaní před pesticidy a choroby se snáze přenášejí. V Hustém porostu zase lze skvělých výsledku docílit plečkováním. Názory na hustotu porostu se různí, technologických variant je hodně, jsou možné řídké i husté varianty, výnos snižují především místa zcela bez rostlin.
Pokud nemáme osivo insekticidně mořené, je nutné hlídat krytonosce kořenového hned v průběhu klíčení. Stoupne-li teplota nad 20°C a mák má ještě děložní lístky, stačí několik dní na naprostou likvidaci porostu. V podstatě se postřik při takové teplotě aplikuje automaticky, porost dobře hlídáme a případně ošetření opakujeme. Velkému tlaku jsou vystaveni pěstitelé, kde je mák pěstován často. Insekticid je nutné aplikovat ještě ve fázi 4 listů, kdy krytonosec klade vajíčka ke kořenům. Larvy později vykusují kořeny a jejich likvidace již není možná. Ve fázi děložních lístků, nebo ve 4 listech volíme spolehlivý přípravek nurelled. Bohužel jej lze použít jen jednou za sezonu, vysokou účinnost vykazuje ještě přípravek nexide. Pokud situace nevyžadovala jinak, je bezpodmínečně nutná další insekticidní aplikace těsně před květem, která řeší krytonosce makovicového, mšice, popř. bejlomorku.
Co hlídáme, když už se pole začíná zelenat
Ve fázi 4-8 listů je nutné dořešit i herbicidní ošetření. Ze všech nabízených přípravků považuji za velmi vhodné z hlediska fytotoxického působení pouze Callisto 480 SC a účinnou látku fluroxypyr např. v přípravku fluorostar nebo tomahawk. Ve 4-6 listech můžeme použít 0,2l tomahawk, který sice citlivé plevele nezničí, ale zbrzdí, mák jej však přežije. Je třeba počítat s vyšší citlivostí malých rostlin máku, na druhou stranu i plevele jsou v této fázi vůči herbicidům citlivější. Od 6 listů použijeme zbytek povolené dávky callista, kterou jsme nepoužili preemergentně, v 6-8 listech můžeme použít 0,6 l tomahawku. Mák sice po aplikaci vypadá, jako by jej někdo přejel parním válcem a pokud na to farmář nebude připraven, způsobí mu pohled na porost pár hodin po aplikaci infarktový stav. Mák se však rychle oklepe, fytotoxicita působí jen krátce, fluroxypyr ve finále snáší dobře. Tato kombinace však neřeší výdrol řepky, řepice či hořčice, mléč a nedostatečně řeší i pcháč.
Pokud se takové spektrum plevelů objevuje, je nutné zvolit laudis. Jde o širokospektrální, oblíbený herbicid. Mnoho farmářů tvrdí, že jej mák snáší skvěle, po různých pokusech mu však nejsem nakloněn. Bezprostředně po aplikaci sice není vidět téměř žádné poškození, nicméně po čase lze pozorovat větší zbrzdění růstu, než po použití tomahawku, zvlášť, můžeme li porovnání pozorovat vedle sebe. Mák má po laudisu tendenci nabírat mírný nádech žlutého zbarvení a mírná fytotoxicita přetrvává velmi dlouho. Pokud se však v porostu objevují výše zmiňované plevele, je laudis nutností. Pak je vhodné jej použít za chladnějšího počasí, popř. aplikovat v noci. V tomto případě však je zbytečné dávat podruhé callisto. Doporučuji však ještě vyzkoušet poměrně málo vyzkoušený TM 0,5-0,6l Tomahawk s 1l Laudisu. Tato kombinace spálila i výdrol řepky, zůstal pouze zemědým. Mák však z hlediska fytotoxicity vypadal velmi dobře. Při postemergentní aplikaci zásadně nepoužíváme smáčedla, nedáváme zbytečně moc vody a aplikujeme nejdříve 3 dny po posledním dešti. Všechny herbicidy totiž máku dávají zabrat, v odolnosti mu pomáhá jeho silná vosková vrstvička, kterou déšť smývá. Graminicidy mák opět mírně poškozují, ale poškození nebývá fatální. Volíme však raději větší odstup od ostatních herbicidů. Ideální je, když je pole čisté a graminicid není nutné vůbec použít. Když mák vykazuje vyšší poškození herbicidem, můžeme mu pomoci aplikací atoniku nebo N-fenol mixu. Ostatně na stimulátory mák reaguje také velmi dobře a patří do kvalitní technologie. Mák je plodina řazená mezi okopaniny. Zvládneme-li technologii prokypření i za cenu vyřazení každého druhého, nebo třetího řádku, mák nás za to odmění. Plečkování, herbicidní ošetření, veškeré hnojení i stimulace by měly být zvládnuty do 6-8 listů. Listy by měly být robustní a pěkně zelené se silným kořenem. Dobře založená listová růžice pak v krátké době vytvoří mohutnou rostlinu s hlubokými kořeny. Výnos se však dá v této fázi ovlivnit prakticky již pouze ochranou před ztrátami způsobenými chorobami, škůdci, špatným opýlením, polehnutím či sklizní. Požadavek na odstup u herbicidů a odstup od deště může časově potrápit, zvláště v období četnějších srážek. Ošetření proto není radno odkládat Těsně před květem nesmíme zapomenout na již zmíněný insekticid.
Ošetření proti poléhání, fungicidní ochrana
Fungicidní ochrana má za úkol chránit rostliny před neustálým tlakem především plísně makové a helmintosporiózy. Již ve čtyřech listech, spolu s insekticidem aplikujeme levný, kontaktní dithane dg neo-tec. Ve fázi listové růžice, nebo v průběhu prodlužovacího růstu je vhodné použití caramby. Ta není až tak zázračným fungicidem, nicméně se jedná o možnost morforegulace máku, která je vedlejším efektem caramby. I kdyby nedošlo k významnějšímu zkrácení, dochází ke zvětšení kořenové soustavy a k větší robustnosti rostlin, což omezuje poléhání i zvyšuje výnos. Nicméně i bez morforegulačního účinku má důsledná fungicidní ochrana velký podíl na omezení poléhání a výnosu. Důležité je chránit celou rostlinu včetně stonku. Zdravá rostlina je mnohem pevnější. V průběhu butonizace bychom tedy měli zařadit i systémově působící přípravek propulse a později doplnit přípravkem prosaro, který pro změnu ochrání rostlinu na dlouhou dobu. Obrovský fungicidní význam mají lepidla, byť nejsou registrovaná jako fungicidy. Působí sice jen kontaktně, ale dokážou ochránit ošetřenou část rostliny před šířením spor. Je-li to možné, přidáváme lepidlo vždy k fungicidnímu ošetření, v pozdní fázi můžeme aplikovat lepidlo samotné k ošetření zelených tobolek. Obrovský vliv na omezení poléhání má samozřejmě vyvážený příjem živin i důsledná insekticidní ochrana, především ve fázi zmíněných 4 listů. Larvy krytonosce kořenového totiž vyžírají kořeny rostlin, těmi okamžitě vniká helmintosporium a rostliny jsou později k polehnutí náchylné. Všemi prvky dobře hnojený, zdravý a silný porost dokáže odolat silným větrům, i když jeho výška dosahuje ke 2 m! Z fungicidních přípravků je nutné zmínit ještě amistar xtra s green efektem. Jeho pozdní aplikace však může bránit stejnoměrnému dozrávání. Choroby máku jsou příbuzné bramborovým chorobám, na které existují prvotřídní, systémové fungicidy schopné vyčistit rostlinu i s kořeny, jako např. revus top, altima, nebo infinito, které fantasticky vyčistí nadzemní části rostlin včetně nových přírůstků. Jejich majitelé se však zaměřili pouze na bramborový segment a neinvestují na registraci do máku. Tyto přípravky nejsou do máku povolené, což znamená, že jsou zakázané, mák je na rezidua testován a za pozitivní nález hrozí postih.
Listová výživa, mikroprvky
Z mikroelementů nezapomínejme na zinek a bor, jejichž aplikace před tvorbou poupat má vliv na kvalitu opýlení. Po jejich aplikaci lze pozorovat plnější tobolky a tedy i vyšší výnos. Pro další zvýšení výnosu je vhodné si nechat dělat chemický rozbor rostlin (např. v Agroeko Žamberk) a podle rozboru doplnit nejvíce deficitní prvky listovou výživou. Především za suchého počasí bychom se měli listovou výživou vážně zabývat, neboť se rostlina přes kořeny živin nedočká.
Sklizeň
Sklizeň probíhá klasickým kombajnem, téměř bez větru, často je nutné mák dosoušet na roštech, při dosoušení je vhodnější sklízet částečně s makovinou, ta už však u českého máku přestala být komoditou a likviduje se. Je nutné mít při sklizni zajištěn odběr v sušičce, neboť mokrý mák ponechaný i jen do rána na návěsu může být znehodnocen. U českého máku celý svět oceňuje prvotřídní chuťové vlastnosti, kterých nelze dosáhnout v jiném podnebí a s cizími odrůdami, ale obsah morfia v makovině je bezkonkurenčně nízký. V minulosti docházelo k přimíchávání levných, technických maků, pěstovaných na makovinu, současná česká legislativa však klade na český mák vysoké nároky, které prozradí i malé příměsi technických, zahraničních maků a český mák si tak znovu získává ve světě důvěru.
V ČR se na mák specializuje firma Labris. Sleduje novinky i změny v legislativě od výroby osiva, přes omezení ztrát až po prodej máku. Organizuje školení pro pěstitele téměř z celé ČR, prodává kvalitní osivo se širokým výběrem odrůd.
Zajímavým řešením je i pěstování máku ozimého, ale o tom zase příště.