tipy, technologie

Na stránkách katedry rostlinné výroby České Zemědělské Univerzity jsou k dispozici pěstební rádci k několika plodinám. Dostatečná zásoba základních živin v půdě, přísun organické hmoty a důsledná technologie dělá z pěstování plodin krásnou práci.

Cukrová řepa https://katedry.czu.cz/storage/4463_metodika_cu.pdf

Sladovnický ječmen https://katedry.czu.cz/storage/4463_metodika_je.pdf Při podobném suchu jaké bylo letos na jaře jsme jednou provedli pokus. Bylo jasné, že sucho ještě potrvá, proto jsme uváleli hladkým válcem už vzešlý porost ječmene. U jařin už je menší riziko popraskání půdy, ale hladký válec zabrání odparu lépe než cambridge válce. Rozdíl ve výnosu byl cca 30%!

Řepka olejka http://dl.webcore.czu.cz/file/UWV3K1pNdHEwWVU9 Mnoho farmářů bojuje u řepky s klíčivostí. Příprava se setím jsou velmi důležité. Řepka neklíčí ani tak z půdní vlhkosti, ale ze vzdušné. Lze ji úspěšně set bezorebně i s orbou. Pokud zvolíme orbu, půda později více vysychá. Na druhou stranu otočená zem je studená a dva-tři dny se na ní přes noc sráží voda. Tuto vodu je nutné využít a proto doporučujeme set ještě v den orby. Vyplatí se pozvat sousedy a tyto operace dělat společně vždy na jednom poli. Fantastické výsledky přináší pluh s hrudořezem, po kterém odpadá operace rovnání a zachrání se mnohem víc vlhkosti. Na hrudovitých stanovištích pak doporučuji vápnit a to s předstihem, nejlépe už k předplodině. Nějaký čas po vápnění se zmenšuje počet hrud, které půdu po zasetí velmi vysušují a zhoršují klíčení. Výhodná aplikace Síranu vápenatého do porostu je možná pouze v případě 18m kolejových řádků.

Hořčice http://dl.webcore.czu.cz/file/YnpMZW1VNUJVWjQ9

Brambory https://katedry.czu.cz/storage/4463_metodika_br.pdf

Pšenice ozimá je nejrozšířenější plodinou u nás, přesto se takto podrobná metodika shání hůř. Na každé farmě jsou jiné podmínky, jiný druh půdy. Jsou půdy, kde pšenice dává zajímavé výsledky za mokra, na jiných půdách zase za sucha. Také se objevuje tendence měnit technologii dle jednotlivých odrůd. Z hlediska zpracování půdy doporučujeme za velkého sucha neorat (menší ztráta vody) a po zasetí rozhodně válet. Na rovném povrchu dochází k menšímu odparu než na členitém. Do začátku sloupkování můžeme aplikace vápenců, popele i síranu vápenatého aplikovat do porostu bez ohledu na kolejové řádky. Po sklizni pšenice jsou hnojiva nachystaná i pro následnou plodinu. Klesá však tlak na agrotechnické lhůty v době přípravy a setí. Slušná metodika je např. na stránkách šlechtitele LG seeds http://lc.lgseeds.cz/agrotechnika/psenice-ozima/

Triticale ozimé se pěstuje v podstatě podobně, jako pšenice. Dávky dusíku jsou však nižší, nepoužívá se kvalitativní hnojení, triticale je výrazně zdravější, takže fungicidní ošetření můžeme omezit, nebo dokonce i vynechat. Triticale je navíc výrazně tolerantnější k nízkému pH než pšenice. Přitom má vyšší krmnou hodnotu než pšenice. (Až dvojnásobný obsah bílkovin). Triticale je však náchylné k časnému poléhání, proto je vhodné je ošetřit a to raději vícekrát, morforegulátory s různou účinnou látkou v různých fázích růstu. Účinek ccc není dostatečný, používají se především přípravky na bázi etephonu, mepiquat chloridu a na bázi trinexapac-ethylu a to od prvního kolénka až po první viditelné osiny. Poléhání taky zabrání vyvážené hnojení, kdy jsou pletiva fyziologicky zdravější a pevnější. Pokud poléhání věnujeme důkladnou péči, můžeme si dovolit i vyšší dávky dusíku, čímž dosáhneme skutečně zajímavých výnosů kvalitativně hodnotného krmení, velkého množství organické hmoty (sláma) a to i po obilnině a na horších půdách.

Mák je náročný na vysoký a vyrovnaný obsah živin, pH, zpracování půdy, náchylný je na přejezdy, snadno jej předběhnou plevele, jejichž likvidace je o to složitější, že herbicidy vážně poškozují i samotný mák. Hraje se proto na různé fáze, dělené aplikace, voskovou vrstvičku a samotná likvidace tak probíhá na několik fází. Zcela zlikvidovat nebo vážně poškodit porost může řada škůdců v různých fázích růstu, pohromu přináší choroby, potíže jsou při vzcházení a nakonec snahu může zhatit bouřka. (Zdravé porosty však jsou odolnější proti poléhání). Mák přísně trestá každý maličký prohřešek, ale důkladnou péči umí odměnit královskými výnosy. Česká republika je největším světovým výrobcem modrého máku. Pokud se u nás neurodí, stoupá jeho cena přes 100kč/kg. Pokud se urodí, klesne i pod 10. Proto není radno se spoléhat jen na výnosy z máku. Kvůli ochraně před škůdci i chorobami, je ale beztak odstup dvou let zoufale málo a po třetí takové periodě je již situace neudržitelná. Ani tři roky nejsou dost. Doporučuji odstup 5 a více let. Při důsledné technologii však dokáže mák přinést skutečně zajímavý zisk. Bez nastudování technologie není radno se do máku ani pouštět, na druhou stranu se u máku mluví o štěstí začátečníka. To štěstí je způsobeno tím, že půda zatím není zamořená škůdci ani chorobami. (Podobné štěstí často provází i farmáře, kteří se poprvé pustí do řepky, což ukazuje, jak velký význam má bohatý osevní postup.) Návod na pěstování je know-how každého pěstitele nebo společnosti, která je na máku ekonomicky závislá. Jednou takovou společností je Spolek český modrý mák, který sdružuje pěstitele, zajišťuje pro ně výzkum, vypracovává metodiky. Další společností, která se velmi dobře stará o pěstitele máku je firma LABRIS, pěstitel máku a výrobce kvalitního osiva. Zdarma provádí školení, polní dny, poskytuje metodiky, vymýšlí, jak omezit sklizňové ztráty atd. Je však ekonomicky závislá na prodeji osiva máku. Protože polní dny, školení i nové pokusy něco stojí, firma LABRIS je zpřístupňuje svým zákazníkům.

Vojtěška je pícninou se skutečně hlubokými kořeny, kterými dosáhne na živiny, pro které si žádná jiná plodina nesáhne, vytáhne je nahoru a zapojí do oběhu na farmě. Díky hlubokým kořenům taky dává stabilnější výnos hmoty i za sucha. Vojtěška rychle přerůstá plevele a dusí je. Patří mezi bobovité rostliny a je schopná navázat do půdy 200-300Kg vzdušného dusíku. Jedná se proto o fantastickou předplodinu. Vojtěška je však velmi náročná na pH, na kyselejších stanovištích ji nelze pěstovat, nebo je nutné pozemek důkladně vyvápnit.

Kukuřice má široké použití. V případě pěstování na zrno obohatí půdu až o 40t organické hmoty! (4x více než pšenice). V případě pěstování na siláž zase zajistí obrovské množství kvalitního krmení a to i za relativně velkého sucha. Siláž lze balíkovat tak jako senáž, nebo se dává do vaků. K naplnění nejmenšího vaku je potřeba cca 2,5ha. Agrotechnika kukuřice je poměrně jednoduchá. Je nutné věnovat skutečně velkou péči předseťové přípravě, hnojení a umístění hnojiva. Někteří velmi úspěšní pěstitelé po zasetí jedou do kukuřice už jen jednou, s herbicidním ošetřením. Kukuřice však vyžaduje celou sestavu odlišných strojů, které si každý nemůže dovolit. Tohoto faktu však využívá celá řada službařů. Na službaře se spoléhají i velké podniky už jen proto, že je sklizeň náročná ne jen na množství strojů, ale i na počet zaměstnanců. O to spíš by o této variantě měli přemýšlet ty menší podniky. V případě nedostatku krmení v EZ doporučujeme nahnojit masokostní moučkou v maximální dávce (popř i maximální dávku popele), důkladně zapravit, nechat zaset a na podzim nechat sklidit do vaků nebo do vlastní silážní jámy. Při pěstování pro energetické účely bohužel dochází naopak k úbytku organické hmoty a k degradaci půdy. Doporučením je pěstovat kukuřici v ještě větším zastoupení tak, aby byly pokryty potřeby elektrárny a část kukuřice mohla být ponechána na zrno, alespoň jednou za 4 roky. Už po jedné takové dávce organiky se dva roky neobjevila eroze na námi sledovaných polích, na kterých předtím byla pravidelným jevem. (Rok po této sklizni byla nasákavost polí ještě podpořena vápněním, které má stejný efekt.) Technologie např. na stránkách Mendelovy univerzity
https://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/picniny/sklady.php?odkaz=kukurice.html

Přesunout se na začátek