Masokostní moučky jsou nejkoncentrovanějším organickým NP hnojivem.
N min 7% (průměr 9,4%)
P2O5 min 6% (průměr 7,7%)
CaO min 7% (průměr 19%)
Surová masokostní moučka je poměrně obtížně aplikovatelná (mnoho lidí to vzdalo), vyžaduje specifické podmínky a proto se cenově i s aplikací dostáváme na cca 3000 – 3500Kč/t. Zabere to poměrně dost času, je třeba asistenci při nakládání, nutné je téměř bezvětří, maličký záběr – max 6,5m pro stejnoměrný rozhoz, který je u dusíkatých hnojiv velmi důležitý. Dále je nutné hnojivo zapravit. Je však neoddiskutovatelný fakt, že veškeré živiny jsou obsažené v organické formě. 2t/ha sice není zázračné číslo, ale je to mnohem více než nic. Může mít repelentní účinek na prasata (než si zvyknou). Hovězí krev je součástí pachových ohradníků. Masokostní moučka však funguje jen tam, kde je naaplikovaná.
Masokostní moučka je také registrovaným NP hnojivem do EZ a to za cenu srovnatelnou s průmyslovými hnojivy! (i když jen na ornou půdu)
Na zvážení pro EZ – zakoupit masokostní moučku – tedy NP na ornou půdu a hnůj občas nechat na louky pro vyšší výnos.
N jako živina je naprosto nejdůležitějším prvkem. Můžeme roky úspěšně hospodařit bez hnojení ostatními prvky tak, že je jednoduše čerpáme z půdy. N se však vyplavuje a je nutné jej znovu a znovu doplňovat. Nedostatek či nadbytek N se okamžitě projevuje na množství chlorofylu, tedy i na odstínu zelené barvy, na fotosyntéze a samozřejmě na výnosu. Při větším množství N se ředí pletiva, výnos roste, i když ostatních prvků není dostatek. Kvalita potravin však klesá, hmotnostně sice máme potravin dostatek, ale vitamíny a pro tělo nepostradatelné látky jsou naředěné. Nicméně nic nejde do nekonečna, dusík je živinou i pro patogeny a zředěná pletiva rostliny se neumí bránit jejich pronikání. Přehnané dávky N již nevedou k vyššímu výnosu, roste tlak na fungicid a nám se zdá rozumné tyto prostředky raději investovat do lepšího poměru živin v půdě. Přestože N je vysokým podílem zastoupen v atmosféře, většina rostlin jej neumí z atmosféry přijmout a je nutné jej dodat v hnojivech. V EZ se pěstuje jetel či vojtěška, které N umí z atmosféry vázat. Přehnojování N má negativní důsledky v podobě rozšíření patogenů, znehodnocují se podzemní vody, vysoký obsah dusíku vedl k devastaci rozsáhlých mořských oblastí. Z těchto důvodů se zavedla nitrátová směrnice a je snaha N omezovat a regulovat. Pro lepší využití již dodaného N a zvyšování výnosů je proto účelné se věnovat i ostatním prvkům, pH a vůbec vyváženému zastoupení prvků potřebných pro zdravý růst rostlin a zvyšování výnosu.
P jako živina je v půdě nemobilní, odčerpává se pouze sklizní, popř. erozí. Je velmi důležitá především v raných fázích vývoje rostlin, hraje nezastupitelnou roli v procesech přenášení energie, má vliv na zakořenění a růst. P je cenově jedna z nejdražších živin, světová ložiska P se vyčerpávají rychleji než ropná. Je důležité se věnovat recyklaci této živiny, využívat zdroje organických hmot a odčerpávanou živinu případně dodávat v průmyslových hnojivech. K redistribuci z hlubokých vrstev mohou posloužit plodiny jako svazenka nebo vojtěška, které koření velmi hluboko.
V půdě je využitelnost P úzce spojena s pH. Na půdách s nízkým pH rostliny trpí nedostatkem P (ne jen) i když je obsah P velmi vysoký. Naopak na půdách s nízkým obsahem P mohou rostliny celkem slušně prosperovat, pokud je pH téměř neutrální. Na půdách s nízkým pH plodiny jakž takž prosperují, pokud jsou řádně a pravidelně hnojeny hnojem nebo jiným organickým hnojivem, které poskytuje rostlinám na nějaký čas přijatelný fosfor. Na farmách bez živočišné výroby či externího zdroje organiky je na kyselých pozemcích větší úspěch velmi omezen.