Síran vápenatý x hydrát CaSO4 min 14% S (14-18%) min 25% CaO
ceny vč. aplikace v řádu vyšších stokorun
velmi jemná frakce, tvoří hrudky. Toto hnojivo jsme chtěli zařadit mezi hnojiva k zásobnímu hnojení, ale není to tak jednoduché. Je rozpustnější, než jsme čekali. Po podzimní aplikaci (1t) před setím řepky došlo k proplavení síry do podorniční vrstvy. Přispěla k tomu vlhčí zima, ale i tak to bylo překvapením. Porost na jaře trpěl nedostatkem síry, nicméně se zvětšujícími se kořeny se obsah síry dorovnal a nakonec dosáhlvysokých úrovní. (Síra ve větší hloubce může paradoxně pomoci v suchu, jelikož rostlina za živinami své kořeny natahuje). Po zaorání slámy tak zůstane na poli organická hmota s vysokým obsahem síry a zásoba S v půdě se tak zřejmě zvýší. Vyšší užitek při použití síranu předpokládáme při jarních aplikacích. Vhodné je aplikovat síran např. do porostu předplodiny řepky, předplodina si část vezme (a tato část zůstane v organické formě), nadbytečná síra by se měla zachovat podobně, jako při aplikaci podzimní. Takovýmto postupem se navíc vyhneme časovému presu mezi sklizní předplodiny a setím řepky. Řepce s předseťovou aplikací síranu vápenatého by však zřejmě prospěla ještě malá dávka vodorozpustné síry při jarních aplikacích dusíku. Pro jistotu. Síran vápenatý nemá registraci do EZ.
Pokud máte zájem o síran vápenatý s registrací do EZ, umíme to taky. Jen z jiného, dražšího zdroje.
Pro přesnější aplikaci především nižších dávek je vhodné síran vápenatý aplikovat ve směsi s vápencem nebo dolomitem.
Proč síran vápenatý?
Jiné sírany jsou hnojiva s okyselujícím účinkem. Síra v nich obsažená je vodorozpustná, rychle se vyplavuje a odnáší především Ca a Mg.
Síran vápenatý má neutrální výslednou reakci, vápník však půdní strukturu vylepšuje. Soli v průmyslových hnojivech negativně ovlivňují půdní vodivost, síran vápenatý ji vrací zpět do normálu. Působí proti zasolení. Nejde jen o hnojivo, jde o změnu chemickofyzikálních vlastností půdy. Dobré výsledky hlasí pěstitelé řepky, velmi slibně vypadá (jarní) aplikace do máku, předpokládáme zvýšení výnosu a cukernatosti u cukrové řepy. Zvyšuje výnos i v obilí či v trávě. Doufám, že budu moci představit hmatatelný výsledek v kukuřici.
S jako živina je nutná k dosáhnutí kvalitativních parametrů všech plodin, výrazně zvyšuje obsah oleje v olejninách (řepka, slunečnice), rozhoduje o produkci bílkovin (soja, obilniny). Má vliv na chuťové vlastnosti (tvorba silic u česneku a cibule). Zvyšuje obsah chlorofylu, tím dochází k lepší asimilaci a následnému ukládání cukru (cukrová řepa). Přispívá k lepšímu metabolismu dusíku, čímž dochází k jeho lepšímu využití, menším ztrátám dusíku a vyššímu výnosu. Posiluje odolnost vůči stresu, preventivně působí proti napadení plísněmi a bakteriemi, usnadňuje přežití v období sucha. Před revolucí se hnojení sírou neřešilo, neboť její spad bohatě pokryl nároky plodin. Po odsíření velkých provozoven však spad poklesl na hodnoty většinou do 5 Kg S/ha. Síra se v půdě chová podobně, jako dusík, je vyplavována jako dusík, podobně jako nitrifikace probíhá na jaře i sulfonizace. Z půdy se však postupně vytratila S vázaná pevnějšími vazbami, v organické hmotě se recykluje stále menší množství a hnojení S se stalo nezbytností.
Nároky plodin ukazuje následující tabulka.
plodina | sklizeň (t/ha) | odběr síry kg/ha |
Řepka | 4 | 100 |
Cukrová řepa | 80 | 71 |
Zelí | 45 | 52 |
Vojtěška | 15 | 34 |
Jetel | 12 | 28 |
Brambory * | 30 | 36 |
Kukuřice | 10 | 29 |
Mák | 1 | 18 |
Ozimé obilniny | 8 | 32 |
Jarní obilniny | 7 | 28 |