Používáme výlučně popele ze spalování biomasy schválené od ÚKZUZ jako hnojiva.
– Popele ze spalování slámy obsahují velmi zajímavé množství K2O (nad 10-15%), určité množství P (cca 0,6%) a CaO (cca 6%). Výhodnost se mění v závislosti na lokalitě a ceně dopravy, často však jde o dost levnou variantu doplnění K. V popelu jsou relativně velké spečené kusy, naše rozmetadla však umí tyto kusy celkem solidně rozebrat. Popel ze slámy nemá registraci do EZ
– Popele ze štěpky obsahují výrazně méně K (do 3%), mohou být zajímavé lokálně. Mají však registraci i do EZ.
K jako živina je jedním z nejdůležitějších prvků. Mnoho kultur má větší potřebu draslíku než dusíku. Podílí se na budování pletiv, má vliv na odolnost rostlin proti poléhání, proti mrazu i proti suchu, jeho nedostatek snižuje výnosové i kvalitativní parametry (černání brambor, skvrny na jablkách)
Před revolucí bylo draslíkem hnojeno v množství větším, než obrovském, díky čemuž bylo možné hnojení draslíkem na řadu let vynechat. Draslík se nevyplavuje, ale odchází s úrodou. Se zaorávkou slámy či hnoje se celkem slušně recykluje. Třicet let nehnojení draslíkem si však již na mnohých polích vybralo svou daň. Draslík na polích poměrně rychle ubývá, zkušenosti ukazují, že ani každoroční hnojení 80 Kg K nezabrání při vysokých výnosech alespoň malému úbytku. Při hnojení K je dobré si všímat i poměru Mg:K viz dolomitické vápence.
Dle našeho názoru období těžby draslíku z pole pomalu končí a draslíku bude muset být věnována zvýšená pozornost.