Používané vápence:
Vápenec 0-0,5mm 80-83%CaCO3, (44-46% CaO) 10-20% vlhkost registrace do EZ (žlutý, tvoří hrudky)
Vápenec jemně mletý -min30% CaO (až 40% CaO) 20-45% vlhkost nemá registraci do EZ (bílý, tvoří hrudky)
Vápenec 0-2mm min 94%CaCO3 + MgCO3, (51% CaO)1,9% MgCO3, vlhkost 5-10% registrace do EZ (šedý)
Vápenec 0-2mm min 90% CaCO3, min 80% do 1mm, registrace do EZ
Vápenec jemně mletý – 40% CaO, vlhčeno na 5-10%, registrace do EZ
popř další vápence dle lokality…
Vápenec jemně mletý – 97% CaCO3, vlhčeno na 18-20%
Snažíme se pohybovat v cenovém rozpětí 400-1.000 Kč/t vápence vč. aplikace, dopravy i nafty po téměř celé ČR.
1 km kamionové přepravy však stojí od 1 do 3 Kč/t dle vzdálenosti, vytížení, možností…
Pokud se rozhodnete pro vápenec, zeptejte se a my vám navrhneme co nejekonomičtější řešení.
Vápnění je vynikající příležitost k ráznému doplnění Mg. Zkontrolujte si proto jeho hodnoty a zvažte použití dolomitického vápence.
Co získáme vápněním?
Vápněním se mění chemickofyzikální i biologické vlastnosti půd
Změnou chemických vlastností (úprava pH)
– eliminujeme toxicitu kovů
– zpřístupníme N, P, K, Mg a S obsažené v půdě.
– rostliny jsou méně náchylné na choroby
– rostliny snáze odolávají stresům
Změnou fyzikálních vlastností (obecně vápněním)
– je půda kypřená elektromagnetickým působením Ca+
– zlepšujeme strukturu
– hroudy se rozpadnou, naopak jemné jílovité částečky se shluknou do drobtů
– tím výrazně zrychlíme vsakování vody
– čímž omezíme půdní erozi
– půda je snadněji zpracovatelná
– drobnosemenné rostliny lépe vzchází, důležité pro řepku (pro tento efekt však doporučujeme vápnit již k předplodině)
– voda, která za prudkých srážek neodteče, zůstává na poli pro rostliny
– za sucha voda lépe vzlíná
– předpokládáme i úsporu PHM
Vyvápněná půda je atraktivnější pro mikroorganismy
lépe se jim daří, mikroorganismy dále provzdušňují zem, hrají důležitou roli v chemickofyzikálních procesech půdy. A kdo jim nedá nažrat, tomu umřou hlady. Tak nezapomínejme na pravidelný přísun organické hmoty, není to pouhá recyklace živin ale i krmení pro ty nejmenší.
Díky tomu všemu jsou porosty na vápněných polích vyrovnanější, výnosová hladina je vyšší a stabilnější.
Jíl zůstane jílem, ale hospodaří se na něm snáz. Na lehkých půdách zase pomůže pH, které tu padá rychleji. Důvod? K dosažení optimálního pH stačily před revolucí nižší dávky, ty se ale i dřív vyčerpaly. Těžké půdy mají větší setrvačnost. Dolů, ale bohužel i nahoru… Nečekejte, až se vám vápník vyplaví a půda se stane neúrodnou…
Odhad průměrné roční ztráty CaO je cca 215 Kg/ha. Skutečné hodnoty se mění podle používaných hnojiv a dalších vlivů. Pro udržení pH doporučujeme vápnit pravidelně 2-3t vápence jednou za 4-5 let. Pro zvýšení pH je nutné dávky zvýšit. Pokud se od revoluce nevápnilo, jde celkem o cca 6,5t vyplaveného CaO, což odpovídá 13- 20t vápence, dle čistoty použitého materiálu. Není v silách farmáře takový deficit zvrátit za rok, ani nedoporučujeme takto drasticky měnit pH, ale rozložit úpravu na několik let.
Doporučujeme nesázet na hnojiva drahá a rychlá, ale na hnojiva levná, bez velkého ohledu na rychlost chemické reakce.
Po aplikaci drahých, sofistikovaných hnojivech sice pH na povrchu rychle vyletí vzhůru, ale pak zase rychle padá.
Pokud už mám kyselé pole, je nutné urychleně vápnit, případně přizpůsobit osevní postup.
Podle našich zkušeností mohou na kyselých polích velmi slušných výsledků dosáhnout žito, oves či brambory.
Velkým zklamáním pak bude ječmen jarní, vojtěška a mák. Jarní ječmen funguje jak lakmusový papírek. Strniště po sklizni může být velmi dobrým vodítkem k variabilní aplikaci pro preciznější zemědělství. Kde je pH dobré, strniště má oranžovou barvu. S klesajícím pH žloutne, hnědne až se ztrácí a naopak se objevuje druhotné zaplevelení.
Strniště pšenice funguje podobně, ale jen na polích s většími extrémy pH.
Plodiny jsou tolerantnější k nízkému pH, pokud jsou hnojeny hnojem, ze kterého dostanou živiny v přístupné formě.
Nevápníme pod brambory, neboť vápenec způsobuje strupovitost.
Nároky jednotlivých plodin na pH ukazuje následující tabulka.
| Plodina | pH | Plodina | pH |
| žito ozimé | 4,8-7,1 | luční trávy | 5,3-6,2 |
| pšenice ozimá | 6,0-7,2 | srha, jílek | 6,7-7,1 |
| ječmen jarní | 6,2-7,5 | salát | 5,7-6,8 |
| oves | 4,7-7,3 | mrkev | 5,2-6,7 |
| brambory | 4,7-6,2 | řepa červená | 5,5-7,1 |
| cukrovka | 6,7-7,4 | kapusta | 6,4-7,0 |
| kukuřice | 5,5-6,8 | zelí | 7,0-8,4 |
| hrách setý | 5,7-7,0 | cibule | 6,8-8,5 |
| bob obecný | 6,0-6,6 | okurky | 5,7-7,5 |
| řepka ozimá | 6,0-7,5 | rajčata | 6,0-6,9 |
| mák | 6,3-7,2 | peckoviny | 6,2-8,0 |
| slunečnice | 5,7-6,2 | jádroviny | 6,0-8,0 |
| jetel luční | 5,4-6,7 | bobuloviny | 5,5-7,0 |
| vojtěška | 6,7-7,8 | jahodník | 4,5-6,5 |
Mech a jeho odstranění
Vyskytuje se u nás rozšířený názor, že mech roste tam, kde je kyselá půda a vápněním se odstraní. Je to trochu zavádějící.
Mech roste i na vápencích a na střechách domů. Roste tam, kde neroste nic jiného. Vyhovuje mu dostatek světla a nízká konkurence, roste na místech extrémních. Tam, kde se trávě daří, mech nemá šanci. Proč někde neroste tráva? Je důvodem skála? Nízké pH? Málo fosforu? Draslíku? Dusíku? Nízké pH bývá důvodem poměrně často. Pokud se pozemek vyvápní, uvolní se živiny, trávě se začne víc dařit a mech ustoupí, pokud zrovna není sucho jako v r. 2018. Domnívám se však, že trvalejší odstranění mechu je záležitostí komplikovanější, že může být nutná kultivace a hnojení ne jen vápencem. V místech jeho vysokého výskytu doporučuji provést lokální AZP. Zřejmě snáz, než vápencem, odstraní se mech digestátem. Vápnění luk však patří k dobrým hnojivým zásahům, mech skutečně omezuje a má pozitivní vliv na výnos, druhové složení i na zdraví zvířat.